Stavební pozemek, který dnes hostí Dům u Ježíška (budovu hotelu Alchymist) a ostatní hotelové budovy, se nachází v místě původních městských zahrad. V posledním desetiletí šestnáctého století zde na přání reprezentantů malostranských obyvatel navrhl významný italský stavitel Oldřich Avostalis výstavbu nových osmnácti domů a dvou ulic - dnešní Břetislavovy a Vlašské ulice.
Nejstarší kompletně zachovalou částí Domu u Ježíška na Malé Straně je čelní část budovy, směřující na okouzlující nádvoří s fontánou, vybudované po roce 1591. Samotné základy a obvodové zdivo této budovy jsou pozůstatkem nejstaršího malostranského přemyslovského opevnění vůbec, datovanéno rokem 1257. Tato část stavby, která později prodělala rozsáhlé barokní úpravy, je zdobena dokonale restaurovaným polychromním reliéfem plastiky Pany Marie Loretánské. Některé prameny uvádějí, že autorem této plastiky je významný malíř a sochař Ludvík Kohl.
První písemná zmínka o dnešním Domu u Ježíška se datuje do roku 1548. Majitelem tehdejší budovy byl Ruprecht Haugvic z Haugvic, který pozemky pro velké zadlužení prodal Jiříku Zejdlic z Šenfeldu. Jeho tři vnuci, Jindřich, Jiří a Ladislav pak tuto budovu prodali malostranské obci, která zároveň odkoupila i přilehlou budovu měšťanského domu U Zlaté váhy, dům číslo popisné 364. Z hlediska malostranské obce se mělo v té době za to, že to je ten pravý a významný krok, který dopomůže k dalšímu rozvoji této části města.
V roce 1596 tuto budovu koupil Kašpar Bytessky a pouze o rok později ji prodal císařskému poradci Kryštofu Fictum z Fictum. Další změny v majetkovém vlastnictví této budovy nastaly v roce 1606, když ji koupil stavitel Horacio Fontain de Brussat. Ten ji později v roce 1636 daroval svému synovci jménem Rajchart de Bois, který se tak stal malostranským měšťanem a byl krejčím francouzského původu. Rajchart de Bois budovu poté nazval U Města Paříže. Důvod k tomu byl prostý, pravděpodobně chtěl upozornit na svůj francouzský původ. V roce 1685 se budova stala majetkem Petra Finka z Finkental. Za jeho vlastnictví stejně tak, jako i po jeho smrti, kdy budovu vlastnila jeho ovdověla žena Rozálie, došlo k důkladné rekonstrukci v barokním stylu, a tak vlastně získala tato budova svoji nynější podobu.
V letech 1823 až 1825 zde po svém příjezdu do Prahy žil mladý František Palacký. V devatenáctém století byl z balkonu v průčelí domu zavěšen obraz Pražského Ježíška a obyvatelé Malé Strany poté začali domu říkat Dům u Ježíška. Toto jméno budovy se velmi rychle rozšířilo, vžilo do podvědomí lidí a tento název mu zůstal dodnes. Jméno budovy také posílila skutečnost, že velmi zbožňovaná a věhlasně uctívaná vosková soška Pražského Jezulátka je umístěna na svém vlastním oltáři v nedalekém Karmelitánském Chrámu Panny Marie Vítězné. V roce 1988 byla zahájena po důkladné předchozí přípravě extensivní obnova a stavební úpravy v celé této městské lokalitě zejména v ulicích Nerudova, Tržiště a Vlašská, kterým se společně říká Jánský vršek.
Samotný Dům u Ježíška je ovšem spojován i s mnoha více či méně krásnými legendami. Jedna z nich například vypráví o tom, že v těchto místech svého času býval i ženský klášter a jedna z řádových sester vážně porušila a znesvětila klášterní řád. Přestože tato legenda přímo nespecifikuje její poklesek, můžeme se domnívat, že se u ní jednalo o porušení nedodržení daného slibu celibátu, protože trest, který ji čekal byl obvykle za tento přestupek udělován - byla zazděna zaživa. Legenda dále uvádí, že její nešťastný duch zde od té doby bloudí a zjevuje se vždy kolem půlnoci. Tato legenda dále navrhuje určité řešení - duch řádová sestry bude osvobozen pouze tehdy, když dům vybudovaný na původním místě ženského kláštera bude zbourán a ostatky řádové sestry budou jak se patří důstojně pohřbeny.
